Nové ,,Pražské jaro,, po 44 letech.

středa 25. duben 2012 13:23

V únoru roku 1948 si Komunistická strana Československa usurpuje moc a přeměňuje demokracii v naší zemi na totalitní diktaturu, která se v následujících 10-ti letech neštítí těch nejhorších zločinů proti lidskosti.

V následujících 31 letech po tomto zločinném upevnění moci, kterému na jeho počátku dává prezident Beneš po poradě s manželkou Hanou nádech legitimity, zbavuje tato strana komunistů náš lid občanských svobod, práv a na konec i sebeúcty.

V roce 1968 národ na necelých 8 měsíců vydechne ulehčením, když Alexandr Dubček, zvolený v lednu 1968 novým vůdcem komunistů dává najevo, že jest možné, aby se společnosti do té doby násilím přivyklé na houfování a stádní poslušnost, vrátila lidská tvář. Družstvo zvané socialismus však zůstává. Celé ,,Pražské jaro 1968‘‘ charakterizuje snaha, jak z ohrady, ve které nastala volnost pohybu, dostati se ven. Jediná možnost jak nepohněvat družstevníky dohližitele bylo angažovat se bez názvu.

A tak na začátku toho slavného ,,Jara 1968‘‘ vzniká klub ,,Angažovaných nestraníku,, ve zkratce - KAN. Jiná možnost nebyla, ale dohližitelé na rasovou čistotu socialistického družstva brzy trik prokoukli a Dubčekův experiment ,,Socialismu s lidskou tváři,, za pomoci tanků zrušili. Od té doby uběhlo, jak již bylo řečeno v názvu článku, neuvěřitelných 44 let.

V roce 1989 se naše země vrací k opravdové demokracii. Na klub angažovaných nestraníků se už dávno zapomnělo a jeho oživení bylo v té době zcela zbytečné. Nikdo už nebránil lidem, aby si založili stranu jakou chtěli a podle libosti ji pojmenovali.

Po 23 letech nové demokracie jsme najednou tam, kde už jsme zdá se jednou byli a věřili, že se tam nikdy nevrátíme. Jak se to mohlo stát?

Bezmocně skřípeme zuby nad prolhanou partají, která podvedla nejen své voliče, ale uvrhla naši zemi znovu do praktik odporného odposlouchávání, pravděpodobného pronásledování svých odpůrců a vyznačující se arogancí, opovrhujíc zákonem a plánujíce desetiprocentní vykrádání státu předraženými zakázkami.

Dech nám bere znovu založení klubu angažovaných nestraníků, tentokráte přímo v demokratickém parlamentu, kterému nepokrytě nejde o nic jiného, než o poslanecké platy a výhody s poslancováním popřípadě ministrováním spojené. A to v tom lepším případě. Ten horší případ nám zůstává utajen.

Paní Karolína Peake stylizující se do role Johanky z Arku, chce zachránit vládu, jako ta nebohá panna svého krále. Král byl tehdy zachráněn a Johanka upálena. Naše Johanka Peake po dvou dnech rozjímaní v uzamčené komnatě po poradě s manželem a rodinou se rozhodla nám vládu zachránit. Zapomněla se nás však zeptat, jestli o to ještě stojíme. Říkám za sebe a myslím, že nejsem sám z nás ,,podhradních‘‘ že o to nestojíme. Přes cudnost používat silná slova a mega výrazy, kterými je dnes nejen čeština doslova nabytá, mám velké nutkání říci to teď hezky česky a také to tak řeknu:

Johanko běžte už konečně s tou Vaší partají do  • • • • • • !

A vy dva co si vedle v těch svých lavorech myjete stále ruce jako Pontius Pilatus také! Na jedné straně stále znova zapřaháte a na straně druhé už sháníte po vsích miliony na nové lživé billboardy. Přes vesla u kterých sedíte nevidíte už vodu jak plyne. Billboardy zastaraly nikdo už jim nevěří. Dnes to jde rychleji, levněji, inteligentněji a hlavně pravdivěji. Kupříkladu takhle:

 

Zdravotnictví -          kontrola do rukou pacientů

klikni ano                                 klikni ne

Školství -          školné jen pro školníky

klikni ano                               klikni ne

 

DPH -          nejméně do třech kategorií, nejmenší na

potraviny, léky, hygienu, nejvyšší na golfové hole

a SUV auta, které nikdo nepotřebuje

 

klikni ano                              klikni ne

 

Důchody -         když jsme solidární ve zdravotnictví, tak proč ne

také v důchodech jako si to zavedli v Holandsku.

Stejný důchod pro všechny s možností si připlácet

a přivydělat.

 

klikni ano                             klikni ne

 

 

Nejsme ovce. My chceme moderní demokracii, už ne tu nefungující, kde jednoho opilce za stejnou věc zavřou a druhého pustí.

 

Chceme začít snít NÁŠ NOVÝ SEN.

 

Sen o malé zemi rozlohou a velkou duchem a spravedlností.

Chceme začít znovu snít sen, který měli Hus a Masaryk - nevzdávat se lži, násilí a krádeži. Privilegovat pravdu, poctivost, pokoru i hrdost.

Sen o tom, že rozčilení a zlost nejsou žádný program. Naším novým programem ať se stane rozvaha, rozum a úcta ke všemu, co z nás bude dělat stále lepší lidi.

Soud s Breiwickem nám ukazuje cestu. Norové už to dokázali.

 

 

Tak tedy let‘s go

and log on !

Jan Hulík

Žádný diskusní příspěvek dosud nebyl vložen.

Jan Hulík

Jan Hulík

Zdeněk Svěrák říká na jednom z dokumentů: ,,chceš-li něco říct, tak se musíš přinutit psát, ono z toho něco vyleze,,. Tak nějak to řekl. Tak to taky zkouším, i když to tak neumím. Myslím, že to dělá většina z nás co blogují.

zubní Lékař.

REPUTACE AUTORA:
0,00

Seznam rubrik

Tipy autora

tento blog
všechny blogy

Pošlete mi vzkaz

Zbývá vám ještě znaků. Je zakázáno posílat reklamu a vzkazy více bloggerům najednou.